Neuvěřitelné příběhy z Osvětimi

Z osvětimi existuje nespočet příběhů dokazujících nacistické zlo. Některé z nich jsou známé, některé již zapomenuté. V tomto článku Vám nabídnu výběr toho nejlepšího, a zaručuju vám že těmto příhěhům, jak už název toho článku sám napovídá jednoduše neuvěříte. Ale pozor, toto čtení je jen pro otrlé osoby.

vladce tyran | | holocaust

Zabíjení v Belzecu: Podle svědků byli židé v Belzecu zabíjeni :

  • elektřinou na ocelových deskách
  • vězni byli ponořeni po krk ve vodě a do toho pouštěli elektřinu
  • židé byli nuceni vykopat úzký, hluboký příkop do nichž je němci naházeli. Každý vězeň pak musel vykonat potřebu na hlavu oběti až se nakonec oběti udusili fekáliemi. Kdo nevykonal potřebu byl zbičován 25 ranami.

Taktéž se tvrdilo že židé přepravováni vlakem byli posypáni vápnem a chlórem, tak že do cíle dorazili již mrtví.

V 60. letech mezinárodní židovstvo změnilo „dějiny“ a nyní se tvrdí že židé byli zabíjeni dieselovými motory s ukořistěných sovětských tanků.

Svědectví od Zeldy Metzové: Oběti vešli do dřevěného baráku kde ženám ostříhali vlasy a pak je udusili chlórem. Po 15 minutách zkontrolovali zda jsou všichni mrtví. Poté se podlaha automaticky otevřela a mrtvoli napadali do vagónů pod plynovou komoru a následně je odvezli k pecím.

Mainstreamový historici v současné době plynný chlor a padací dveře odmítají. Ve skutečosti se nikdy žádní svědci nenašli jen se našli lidé co o tom slyšeli z doslechu.

Poprava párou v Treblince – tři cihlové domy o rozměrech 13 x 13 stop. Dnes se tvrdí že do nich pouštěli dieselové motory. Dříve se tvrdilo podle dokumentu s názvem „Likvidace židovské varšavy“ - ve zdech jsou naisntalovány trubky (s předepsaným množstvím otvoru) jimiž procházela horká pára z kotelny. Díky páře se ze všech těl stala homogenní masa slepená dohromady potem obětí. Holocaustoví představitelé později přiznali že je tato historka smyšlená a nyní se tvrdí že byli zabíjeni dieselovými motory.

Taktéž se podle jiného svědka tvrdilo že tam byla vakuová komora. Toto potvrdil svědek Abe Kon. Parní komory byly z betonu. Budova byla maskována jako sprcha a za ní stál stroj jež odčerpával vzduch. Oběti se udusili za 6 až 15 minut. Do této sprchy bylo naháněno 15000 – 18 000 lidí za den.

Tvrdí se že všechny oběti nejdříve byli pohřbíváni a až později exhumovány a spáleny na otevřených jámách. Hroby se měli nacházet v táboře 2 (Treblinka) jež nedosahuje takové kapacity aby mohla pohřbít 850 000 těl. Forezní zkoumání půdním radarem ani neodhaluje žádné masové hroby. Radar detekuje veškerá rozsáhlejší půdní narušení s hloubkou 4 – 5 metrů. Prozkoumána byla celá plocha včetně údajných masových hrobů a okolních ploch. Žádné narušení půdy odpovídající pohřbení statisíců těl se nenašla a co víc - nenašla se vůbec žádné narušení půdy. Normální geologické procesy probíhají velmi pomalu takže by šlo údajné narušení půdy mohlo být detekováno i po 60 letech.

půdní radar v treblince

Na místě kde se nic nenašlo dnes stojí obří náhrobní kámen za všechny ty oběti co (ne)zemřely.

treblinka hroby

 

U spalování ještě chvilku zůstaneme. Svědci se nemohou schodnout na tom zda se zapalovali petrolejem, uhlím a nebo dřevem.

Sodibor – kosti se drtili ručně kladivy.

Majdanek. Polská rada pro ochranu památky pověřili tým archeologů jež na základě vrtů do hloubky 5 metrů zjistili že ve dvou místech se nacházelo 33 hrobů. Přesný počet mrtvích se nedal zjistit ale odhadem to bylo několik desítek – tedy ne 434 000 lidí. Taktéž se nenašli žádné základy po údajné plynové komory z prvního válečného období. Ve střední části tábora se našli jen dřevěné základy (takové jaké by jste čekali od tranzitního tábora) jež nemohou být považovány za plynové komory neboť se tvrdilo že ty byli postavené z betonu.

Mýdlo. Dle svědků měli židé vyrábět Židovské mýdlo Toto je oficálně označeno za válečnou propagandu a odmítano i izraelským Yad Vashem. Mýdlu jsem také věnoval samostatný článek - Mýtus židovského mýdla.

Filip Muller ve své knize Očitý svědek z Auschwitzu píše, že nacištičtí doktoři řezali lidem kusy noh a tyto končetiny poté házeli do kbelíků přičemž čerstvě uříznuté nohy sebou cukaly a poskakovali po místnosti.

Arnold Friendman, jež přežil auschwitz během soudního přelíčení vypověděl že mohl podle barvy plamenů, které vycházeli z pece poznat kdo je zrovna spalován, pokud byly plameny modré spalovali se maďarští židé, když byli zelené, pálili se polští. (Dneska by tento jaderný fyzik určitě dostal nobelovu cenu za mír 😆).

Elie Wiesel napsal že po zabití židů ve východní evropě začala židovská krev v gejzíru stříkat ze země několik měsíců.

Benedikt Kautsky tvrdil že alespoň 3,5 milionu židů bylo zplynováno v osvětimi. On sám také ale přiznal že žádnou plynovou komoru v osvětimi nikdy neviděl.

Svědectví jako poetický výraz: Abbé Jean-Paul Renard napsal:
V buchenwaldu jsem viděl tisíce a tisíce lidí vcházející do sprch, z nichž pak místo vody tekly dusivé plyny.“ Rassinier (partyzán jež byl chycen a poslán do osvětimi – němci zajatce nestříleli) se ozval s tím že s osobní zkušeností ví, že tam žádné plynová komora nebyla a Rennard mu následně na to odpověďěl že se jednal jen o poetický výraz.

Matrace plněné vlasy. V každém táboře se z higienických důvodů vězni sprochovali a jednak i stříhaly vlasy. Matrace plněné lidskými vlasy tedy nic nevypovídají o genocidě.

Lidská kůže jako stínítka do zrcátek. Ilsa Kochová - manželka velitele tábora, měla podle svědectví vybírat vězně určené k zabití na základě tetování, aby si z nich později mohla vyrobit různé potřeby do domácnosti. Všechny předměty jež američané identifikovali jako lidská kůži, po zaslání do norimberku beze stopy zmizely. Podle prohlášení generála Claye z americké armády jsou však stínítka z kozí a ne lidské kůže. Všechny věci nalezené později byli bud ze syntetiky, zvířecí kůže, textilu nebo lepenky.

lampa z kůže

 

David Olere. Uznávaný malíř z osvětimi ve svých portrétech zaznamenával jak z komínů, kde se spalovali židé vycházeli plameny. Přišel si snad pro židy samotný ďábel? Z technického hlediska je toto nemožné. Také kreslil velké pece a šlehající plameny, kde se vešlo hned několik lidí. Ve skutečnosti byli pece malé a plameny z toho nešlehali. Pece také hned nesousedili s údajnou plynovou komorou.

David Olere - šlehající plameny

David Olere - pece

 

Boty jako důkaz o holocaustu. Při osvobozování tábora Majdanek Sověti našli doslova hory bot,  které byly okamžitě vydávány za důkaz masového  vraždění vězňů. Tato fotografie se používala stále dokola s klesající  kvalitou a někdy i retušemi (někdy i s chybami). O několik desítek let později historikové přišli na to že se jednalo o dílnu na opravu starých bot. Polský historik Czesław Rajca, pracující v majdanském muzeu, k tomu uvedl:

Předpokládalo se, že to (množství bot) pocházelo od zavražděných vězňů. Z dokumentů, které později vyšly na světlo, víme, že v Majdanku bylo skladiště, do kterého se posílaly boty z ostatních táborů.

vytrýna s boty v osvětimském muzeu

sověti v majdanku našli dílnu na opravu bot

 

V roce 1989 se na pamětní desku v osvětimi dostali i Bulhaři a Dánové a to i přes to že tam žádní nikdy nezemřeli. To také naštvalo židovské organizace a na základě stížnosti že se dostatečně nevyzdvihuje to že hlavními obětmi byly židé (původně se tvrdilo že 2 mil. tvořili poláci), byla zřízena vyšetřovací komise, která koncem roku 1990 stanovila, že v táboře nezemřeli původně 4 milióny lidí, ale jen 1,5 milionů s tím že cca 90% tvořili židé.
Číslo 4 milióny pocházelo ze sovětské propagandy a do té doby (r. 1989) bylo zákázono toto číslo zpochybňovat.
I přes to že původní číslo kleslo o 20 – 30%, je zakázáno původní počet zabytých zpochybňovat. Ve výsledku se tedy nic nemění.

Francouzská vláda v úřední listině: "Všechno bylo připravenodo nejmenších detailů. V roce 1944 v Buchenwaldu dokonce prodloužili železnici tak, aby deportovaní mohli být vloženi přímo do plynové komory. Některé (plynové komory) měly vyklápěcí podlahu a těla z nich hned putovala do místnosti s kremační pecí." Shoda historiků – v Buchenwaldu se žádná plynová komora nenacházela.

Potom co byl velitel tábora Mauthausenu Franze Ziereise třikrát postřelen, přiznal:  "SS-Gruppenführer Glücks dal rozkaz vybrat slabé vězně, jako nemocní, a zabít je plynem v jednom velkém zařízení. Tam bylo zabito kolem 1 – 1,5 milionů lidí. Zmíněná lokalita se jmenuje Hartheim a leží asi 10 kilometrů od Pasova. U těchto vězňů se oznámilo, že zemřeli z přirozených příčin v táboře (Mauthausen)."
Dnes toto přiznání nikdo nebere vážně. Podle tohoto svědectví mělo v této malé místnustce zemřít 3x – 5x více lidí než zemřelo američanů za 2. světové válce.

Muzeum v Dachau dříve  prezentovala nápis „PLYNOVÁ KOMORA maskovaná jako sprcha – jako plynová komora nikdy nepoužita”. Tento názor zastávali i dřívější historici včetně ředitelky muzea. Později vedení muzea tento nápis odstranili a napsali přesný opak.

Ellie Wessel v knize „Noc” („La Nuit”), - v originálním francouzském vydání mluvil o tom, že Židy zabíjeli tak že je házeli do hořících jam, přičemž o plynových komorách tam nikde nebyla ani zmínka. V německé znění to upravili tím že nahradili slovo „kremační pec”, slovem „plynová komora”, jenže to udělali tak mechanicky, že se dle té knihy plynová komora nacházela i v Buchenwaldu, o kterém nikdo netvrdil že by tam kdy byla.


Znáte další podobná svědectví? Napište do komentářů. Pokud něco dalšího seženu, článek budu postupně aktualizovat... 💩

Poslední aktualizace: 28. března 2021 v 22:21

❤️❤️❤️❤️💀💀💀❤️❤️❤️❤️
❤️❤️💀💀💀💀💀💀💀❤️❤️
❤️❤️💀💩💀💩💩💩💀❤️❤️
❤️💀💀💩💀💩💀💀💀💀❤️
❤️💀💀💩💩💩💩💩💀💀❤️
❤️💀💀💀💀💩💀💩💀💀❤️
❤️❤️💀💩💩💩💀💩💀❤️❤️
❤️❤️💀💀💀💀💀💀💀❤️❤️
❤️❤️❤️❤️💀💀💀❤️❤️❤️❤️

 

Velikost fontu

12141618